Noční můra všech potápěčů: Dekompresní nemoc a vše o ní

Dekompresní nemoc, známá také jako DCI, vzniká při poklesu tlaku v okolí těla. Zahrnuje dva typy: dekompresní nemoc (DCS) a arteriální plynovou embolii (AGE). DCS způsobují bublinky plynu ve vašich tělesných tkáních, které mohou poškodit oblast, v níž se nacházejí. K AGE dochází, když se bubliny dostanou do vašich tepen, pohybují se jimi a mohou způsobit problémy tím, že ucpou malé cévy.

Koho může dekompresní nemoc postihnout?

Dekompresní nemoc vás může přistihnout při adrenalinovém vodním sportu, a to hloubkovém potápění, ale také postihuje letce, astronauty a pracovníky se stlačeným vzduchem. Hlavním faktorem, který zvyšuje riziko DCI, je pokles tlaku v okolí, ale existují i další faktory, které mohou zvýšit pravděpodobnost vzniku DCI. Potápěči čelí vyššímu riziku, pokud se ponoří opravdu hluboko, zůstávají dlouho v hloubce, potápějí se ve studené vodě, v hloubce tvrdě pracují nebo se vynořují příliš rychle.

Příliš rychlé vynořování výrazně zvyšuje riziko AGE. Existují i další faktory, které mohou zvyšovat riziko DCI, ale nemáme přesvědčivé důkazy o jejich spojitosti, například nadváha, nedostatečné pití vody, intenzivní cvičení hned po vynoření nebo problémy s plícemi. Stále si nejsme zcela jisti všemi jednotlivými rizikovými faktory. Někteří potápěči dostávají DCI častěji než jiní, i když dodržují stejný potápěčský plán.

1. typ DCS – Dekompresní nemoc

Dekompresní nemoc, někdy nazývaná "kesonová nemoc", je známa všem, kteří absolvovali výcvik potápění. Vzniká v případě, že se po pobytu v hloubce nepřizpůsobíte správně nižšímu tlaku. Někdy není příliš závažná a nepředstavuje bezprostřední nebezpečí. V jiných případech však může vést k vážným zraněním. Rychlá léčba vám dává větší šanci na úplné uzdravení.

Při potápění vaše tělo nasává dusík (nebo jiné inertní plyny) ze vzduchu, který dýcháte, a to v závislosti na tom, jak vysokému tlaku jste vystaveni. Dokud jste hluboko pod vodou, dusík vám potíže nezpůsobuje. Pokud však tlak při vynořování příliš rychle klesne, může se dusík ve vašem těle, ve tkáních a krvi, proměnit v bubliny. Ke vzniku bublin ve vašem těle může dojít, pokud porušíte pravidla, ale v některých případech i když je dodržujete.

Když se bubliny vytvoří v blízkosti vašich kloubů, jsou považovány za příčinu bolestí kloubů. Pokud je bublinek hodně, mohou se uvnitř vašeho těla dít komplikované věci. Obvykle postihují vaši páteř a mozek a způsobují necitlivost, ochrnutí, problémy s koordinací a problémy s fungováním mozku. Pokud se vám větší množství bublinek dostane do žil, může to vést k ucpání plic a nakonec i k oběhovému šoku.

2. typ AGE - Arteriální plynová embolie

Když potápěč vystoupá nahoru, aniž by hluboce vydechl, vzduch uvízlý v plicích se může vlivem změny tlaku rozšířit a dokonce roztrhnout plicní tkáň. Tomuto jevu se říká "plicní barotrauma" a vede k tomu, že se do krevního oběhu dostanou drobné vzduchové bublinky.

Tyto bublinky putují do různých částí těla podle krevního oběhu. Jelikož se nejvíce krve dostává do mozku, je to místo, kde mohou tyto bublinky způsobit problémy tím, že ucpou malé krevní cévy.

Tento problém se nazývá "AGE" a jedná se o závažnější druh DCI. Někdy se může stát, že potápěč v panice spěchá na hladinu nebo zadržuje dech, když se vynořuje, ale AGE se může objevit, i když dělá všechno správně dle pravidel. Problémy s plícemi, například zablokované dýchací cesty či astma, mohou zvýšit pravděpodobnost AGE.

Někdy se může stát, že potápěč vyleze z vody a během 10 minut buď omdlí, nebo ztratí vědomí. Tyto situace jsou skutečně život ohrožující situací a potápěč se musí rychle dostat do léčebného centra.

AGE může vést k drobným problémům s mozkem, jako je pocit brnění, slabosti (ale ne úplného ochrnutí) nebo potíže s myšlením. V těchto případech je důležité nechat se vyšetřit potápěčským lékařem, aby bylo jisté, že problém nezpůsobuje něco jiného.

Stejně jako u DCS se může zdát, že mírné příznaky jsou způsobeny něčím jiným než potápěním, což může léčbu oddálit. Někdy příznaky samy od sebe odezní a potápěč nemusí podstoupit žádnou na léčbu. To však může vést k problémům, jako je trvalé poškození mozku, a zvýšit pravděpodobnost problémů v budoucnu.

Inspirujte se: Evropa je známá vysokou kvalitou lékařské péče a pro některé potápěče to může být významným aspektem při rozhodování. Znáte tyto evropské lokality pro potápění?

Příznaky dekompresní nemoci (DCS)

Dekompresní nemoc se projevuje několika různými způsoby. Nejčastějšími příznaky jsou bolest kloubů a pocit necitlivosti nebo brnění. Poté se může objevit svalová slabost nebo potíže s vyprazdňováním močového měchýře.

Těžkou DCS lze snadno rozpoznat, protože příznaky a symptomy jsou poměrně jasné. Ve většině případů se však DCS projevuje nenápadně, například drobnou bolestí kloubů nebo neobvyklým pocitem pálení či brnění v končetinách.

Zde jsou některé z příznaků, které můžete u DCS zaznamenat:

• Pocit neobvyklé únavy
• Svědění kůže
• Bolest kloubů nebo svalů na rukou, nohou nebo trupu.
• Pocit závratě nebo jako by se věci točily (vertigo).
• Zvonění v uších
• Necitlivost, brnění nebo dokonce ochrnutí
• Dušnost
• Skvrnitá vyrážka na kůži
• Svalová slabost nebo ochrnutí
• Potíže s močením
• Pocit zmatenosti, podivné chování nebo podivná změna osobnosti
• Ztráta paměti (amnézie)
• Třes (třes)
• Potíže se stabilní chůzí (potácení se)
• Vykašlávání zpěněného, krvavého hlenu
• Omdlévání nebo kolaps

Tyto příznaky se obvykle projeví v rozmezí 15 minut až 12 hodin po návratu na hladinu. V závažných případech se mohou objevit ještě před vynořením nebo hned po něm. Někdy dochází ke zpoždění, což je poměrně vzácné, ale může se to stát, zejména pokud po potápění cestujete letadlem.

Prevence dekompresního onemocnění

Dekompresní nemoc (DCS)

Pro rekreační potápěče je dobré hrát na jistotu a absolvovat kvalitní kurz potápění, kde vám vysvětlí veškeré bezpečnostní pravidla a rizika.

Ať už se řídíte potápěčskými tabulkami, nebo používáte potápěčské počítače, je rozumné být opatrný. Někteří zkušení potápěči se rádi zdržují o něco hlouběji, než doporučují obvyklá pravidla. To je dobrá praxe pro všechny, zejména při potápění ve studené vodě nebo při náročných ponorech.

Vyhýbání se rizikovým faktorům může pomoci snížit pravděpodobnost DCS. Létání nebo výstup do velké výšky krátce po potápění může také zvýšit riziko dekompresní nemoci.

Arteriální plynová embolie (AGE)

Při návratu na hladinu vždy pamatujte na klid a normální dýchání a dodržujte pravidla, která udávají, jak rychle je vynoření z hlubin bezpečné. Plicní onemocnění, jako je astma, infekce, cysty, nádory, jizvy po operacích nebo plicní problémy, které blokují dýchací cesty, mohou zvýšit pravděpodobnost výskytu AGE. Pokud máte některý z těchto stavů, je dobré se před potápěním poradit s lékařem, který se vyzná v potápěčské medicíně.

Léčba

Abyste se vypořádali s dekompresní nemocí, musíte podstoupit proces zvaný "rekomprese". Včasná péče u AGE i DCS je stejná. Je velmi důležité, aby byl potápěč s AGE nebo těžkou DCS stabilizován na nejbližším lékařském pracovišti předtím, než ho převezete do speciální hyperbarické komory.

Zahájení léčby kyslíkem může pomoci zmírnit příznaky v raném stadiu, ale nemělo by nahradit celkový plán léčby. Příznaky AGE a těžké DCS se často mohou zlepšit, když osoba dýchá kyslík z masky, ale později se mohou vrátit. Pokud si myslíte, že někdo trpí dekompresní nemocí, je vždy dobré kontaktovat lékaře, který se vyzná v potápěčské medicíně, i když se zdá, že příznaky odezněly.

Pokud s léčbou čekáte příliš dlouho, riziko trvalých následků se zvyšuje. Poškození, které by se dalo napravit, by se časem mohlo stát trvalým. Po 24 hodinovém nebo delším čekání nemusí léčba fungovat tak dobře a příznaky nemusí zmizet. I když došlo k prodlevě, je nejlepší poradit se s odborníkem na potápění, než se rozhodnete, zda by léčba mohla ještě pomoci.

Po zahájení léčby

Některé příznaky dekompresní nemoci se mohou objevit i po léčbě. Běžný je pocit bolesti kolem postiženého kloubu, který obvykle do několika hodin odezní. Pokud byla DCS silná, můžete mít trvalé problémy s nervy a svaly. Následná léčba a fyzikální terapie mohou být užitečné. Obvykle při rychlé léčbě všechny příznaky nakonec odezní.

V závažných případech DCS však můžete skončit s některými trvalými následky, jako jsou mimo jiné problémy s močovým měchýřem, sexuálními funkcemi nebo svalovou silou.

V některých případech neurologické DCS může dojít k trvalému poškození míchy, které může, ale nemusí způsobit příznaky. Tento druh poškození by však mohl snížit pravděpodobnost úplného zotavení, pokud byste DCS dostali znovu.

Pokud nebudete léčit bolest kloubů, která sama odezní, mohlo by dojít k odumření malých kousků kostí (osteonekróza). Pokud se to kvůli DCS stane několikrát, mohlo by to vést k většímu poškození, které by způsobilo křehkost kostí nebo rozpad kloubů či artritidu.

Jak reagovat pokud se ocitnete v problémech?

Určení závažnosti zranění

Začněte rychlou kontrolou v místě ponoru. Pokud během jednoho dne po vynoření zaznamenáte některý z příznaků, o kterých jsme hovořili dříve, můžete mít podezření na dekompresní nemoc.

Zatímco čekáte na odbornou lékařskou pomoc nebo na způsob, jak potápěče dopravit na lékařské pracoviště, snažte se získat co nejvíce informací a zkontrolovat mozkové a tělesné funkce potápěče. V závislosti na příznacích je můžete zařadit do jedné z těchto tří skupin: velmi naléhavé, docela naléhavé nebo brzké.

Pokud se jedná o extrémně naléhavou situaci:

Příznaky jsou opravdu závažné a projeví se do hodiny od vynoření. Potápěč může omdlít. Příznaky se mohou zhoršit a potápěči je velmi špatně. Může se mu točit hlava nebo se mu špatně dýchá. Mozkové příznaky se mohou projevit podivným chováním, problémy s chůzí nebo pocitem slabosti.

Pokud se jedná o situaci, kdy jde o život (například pokud potápěč nedýchá a netluče mu srdce), zahajte resuscitaci a vymyslete, jak potápěče okamžitě dopravit na lékařské pracoviště. Zkontrolujte, zda mu v dýchacích cestách neuvízly nějaké věci. Pokud potřebuje pomoc s dýcháním nebo potřebuje resuscitaci, měli byste ho uložit na záda.

Pokud začne zvracet, otočte jej na bok, aby nedošlo k ucpání dýchacích cest zvratky, a pak jim můžete dál pomáhat, když leží na zádech. Zatímco čekáte na příchod pomoci, snažte se získat všechny informace a zkontrolovat mozkové a tělesné funkce potápěče.

Při vdechu použijte další kyslík, abyste zvýšili množství kyslíku, které zraněný potápěč dostává. I když resuscitace zabere a potápěč se probere, podávejte mu 100 % kyslík, dokud se nedostane na místo, kde mu mohou pomoci zdravotníci.

Náš tip: Ujistěte se, že veškeré potápěčské vybavení má mimo jiné ce certifikát.

Pokud je to hodně naléhavé:

Jediným zjevným příznakem je opravdu silná bolest, která se nelepší nebo se pomalu zhoršuje v průběhu několika hodin. Potápěč nevypadá, že by mu bylo nějak extra špatně, ale zažívá silnou bolest a pravděpodobně i množství dalších příznaků, a proto je nutné důkladně potápěče vyšetřit.

Podejte mu stoprocentní kyslík a nabídněte mu k pití nějaké tekutiny. Nesnažte se bolest řešit léky proti bolesti, pokud lékař neřekne, že je to v pořádku. Dávejte mu kyslík, dokud se nedostane na lékařské pracoviště, kde bude pod dohledem profesionálů.

Pokud to není mimořádně naléhavé:

Příznaky nejsou zjevné nebo se pomalu zhoršují v průběhu několika dní. Hlavní příznaky jsou tak trochu obecné, jako stěžování si na bolest nebo divný pocit, což může být způsobeno něčím jiným než dekompresní nemocí. Získejte co nejvíce informací a prohlédněte tělo a mozkové funkce. I v případě, že neobjevíte téměř nic neobvyklého, je vhodné situaci nepodcenit a navštívit odborníky.

Shromáždění historie potápění

Pokud můžete, shromážděte a zaznamenejte následující informace o každém, o kom si myslíte, že by mohl mít dekompresní nemoc. Tyto informace pomohou odborníkům zvolit správný způsob léčby.

• Podrobnosti o všech nedávných ponorech za poslední dva dny
• Veškeré problémy nebo příznaky, které se objevily před ponory, během nich nebo po nich
• Kdy příznaky začaly a jak se změnily po návratu z posledního ponoru.
• Jaká první pomoc byla poskytnuta – včetně toho, zda a jak byl podán kyslík.
• Výsledky jednoduché kontroly nervového systému provedené na místě události.
• Jakékoliv bolesti kloubů nebo svalů, včetně toho, kde bolí, jak silné jsou a jak se mění.
• Informace o případných vyrážkách, například jak vypadají a kde se nacházejí.

Návrat k potápění po dekompresní nemoci

Pro běžné potápěče, kteří se potápěním neživí, je rozumné být opatrný, aby se znovu nezranili, a návrat neuspěchat. Pokud jste prodělali DCI pouze s bolestí (a bez mozkových příznaků), můžete uvažovat o návratu k potápění po dvou týdnech.

V případě menších mozkových příznaků zvažte návrat zhruba po šesti týdnech. Pokud jste měli silné mozkové příznaky nebo máte stále nějaké příznaky, není dobrý nápad se potápět.

Vždy je dobrým krokem poradit se s lékařem, než se vrátíte k potápění. I když vaše příznaky nebyly vážné a zcela odezněly, pokud jste měli DCI více než jednou, měli byste být opatrní. Pokud se u vás DCI opakovaně objevuje, i když u jiných potápěčů, kteří dodržují stejný potápěčský plán, se neobjevuje, může se stát, že ji budete mít častěji. V těchto případech se poraďte s potápěčským lékařem a zjistěte, zda je bezpečné se k potápění vrátit.

Mohlo by vás zajímat: Víte, kam vyrazit za podvodními zážitky a kde vás čeká nejlepší potápění na Slovensku?

Závěr

Dekompresní nemoc je výrazným rizikem pro potápěče, ale s několika jednoduchými opatřeními můžete minimalizovat šanci, že se vám něco stane. Začněte tím, že se budete řídit pravidly potápění a nepřekračujte dobu a hloubku, které jsou pro vás bezpečné.

Dodržujte povinné intervaly a dbejte na správné poměry složení plynné směsi. Důležité je také pečlivě sledovat své tělo a symptomy. Pokud se cokoli zdá neobvyklé, nezanedbávejte to.

A nakonec, při návratu k potápění po dekompresní nemoci je nezbytné konzultovat problematiku s lékařem. Pamatujte, že vaše zdraví a bezpečnost jsou na prvním místě a prevence je cestou k tomu, abyste si mohli užít podmořský svět naplno.

Pavel Horský